Informace‎ > ‎

Cisterciáci

Klášter v Citeaux
Cisterciácký řád
(latinsky Ordo Cisterciensis, OCist.) je mnišský řád, který vznikl reformou benediktýnského řádu. Roku 1098 odešel opat Robert s dalšími mnichy z benediktinského kláštera Molesme a ve francouzském Citeaux (latinsky Cistercium) založili nový klášter. Na tomto místě, v původně neobydlené krajině, chtěli žít podle nezmírněné řehole sv. Benedikta z Nursie. Tento klášter se stal centrem reformního hnutí v benediktinském řádu, které se soustředilo na prostotu a chudobu v liturgii i životě bratří podle hesla sv. Benedikta „Modli se a pracuj“ (latinsky „Ora et labora!“).

Řádová tradice považuje za zakladatelku ženské větve bl. Humbelínu (1092-1136), rodnou sestru sv. Bernarda, která se po odchodu svých bratří rozhodla pro zasvěcený život a vstoupila do benediktinského kláštera v Julle, kde se pak stala převorkou. Tam začala v duchu sv. Bernarda organizovat své sestry pro nový řád.

Cisterciáci se do širšího povědomí dostali zúrodňováním půdy, vysoušením bažin a obecně velice dobrými znalostmi zemědělství. Tyto znalosti se v rámci řádu šířily napříč Evropou díky každoročnímu setkáváním všech opatů (tzv. Generální kapitula). Také čistá architektura jejich klášterů (lineární gotika) je proslavená.

Do českých zemí přišli cisterciáci na počátku 40. let 12. století, za vlády knížete Vladislava II. Založení prvního kláštera v Sedlci inicioval olomoucký biskup Jindřich Zdík. V prvních dvou stoletích přicházeli do nově zakládaných klášterů mniši z německých zemí. Celkem bylo v Čechách a na Moravě založeno 13 mužských a 5 ženských cisterciáckých klášterů. Oproti řádovým zvykům u nás nebyly kláštery zakládány v neobydlené krajině, ale většinou byly obdarovány několika vesnicemi s poddanským obyvatelstvem.

Obraz cisterciáků při práci (Jörg Breu d. Ä. - Scény ze života sv. Bernarda)
Cisterciácké kláštery byly postiženy za husitstkých válek i během třicetileté války. Obnova pak postupovala jen pomalu. Rušení klášterů za Josefa II. na konci 18. století přežily jen kláštery ve Vyšším Brodě a Oseku. V druhé polovině 19. století docházelo k renesanci cisterciáckého řádu, u nás se povedlo obnovit pouze ženský klášter Porta coeli. S počátkem komunismu byly v 50. letech minulého století zdejší kláštery zrušeny, obnova začala až po pádu komunismu v 90. letech.